Po obědě jsme vyrazili směr srandovní místo zespoda. Bylo to jedno z míst kde jsme chtěli původně přenocovat. Ještě že jsme tak neudělali, protože na místě probíhal h"Heavy country festival. Takže jsme se jenom zastavili a pokračovali dál podél Cidliny.

Cestou nám spadlo taky pár kapek a celkově bylo počasí po cestě spíš zamračené. Ale vůbec to nevadilo naopak bylo to akorát k našemu výkonu.

Cestou jsme se omylem zúčastnili části jednoho závodu a taky jsme se přidali k jedné svatbě.

Cesta nebyla vždycky úplně přívětivá vůči našemu vozíčku - třeba zdolat schody s kolem a zapřaženým a naloženým vozíkem byla docela prekérní situace. Ale ve dvou jsme to zvládli.

Některé zkratky jsme museli bohužel vzdát a pokorně se vrátit na asfaltovou cyklostezku - přece jen rvát vozíček skrz pole obilí bylo trochu náročné.

Svačinu jsme si zajistili cestou, protože projíždíme polemi, která jsou plná různých dobrot. Kromě kukuřice jsme byli překvapení také množstvím polí, na kterých rostla dýně Hokkaido. Občas jsme zastavili, Alex si vzal nějakou energetickou tyčinku a já se mu pak s vozíkem nestačil.

No a v Chlumci jsme nevystrčili … proti slunci, ale zdolali 100 kilometrovou vzdálenost od domova.

No a v 16:40 už jsme zakotvili na dalším místě na spaní na koupališti v Chlumci nad Cidlinou. Dnes jsme tedy ujeli 57 kilometrů, což je celkem 101 kilometrů z domova. Svůj stan jsme umístili vedle elektrické zásuvky, protože už nám docházela energie v našich přenosných a navigačních zařízeních. Ke koupání se zatím ještě stále odhodláváme.